Nejchutnější je májová: Tipy na jednoduché pomazánky z brynzy
Nejlepší je slovenská a májová. Ano, bude řeč o brynze. Brynza, měkký sýr ostřejší chuti, je jedním ze slovenských atributů. Od roku 2008 je slovenská brynza zapsána do registru chráněných zeměpisných označení Evropské unie. Na brynzedoslova stojí slovenské národní jídlo – halušky s brynzou. Brynza je ale také vynikající surovinou pro studenou kuchyni. Pomazánky z brynzy mají typickou, nezaměnitelnou chuť. Lze je konzumovat s chlebem a jarní zeleninou jako velice zdravou večeři, ale brynzové pomazánky můžeme využít na přípravu zdravého pohoštění v rustikálním stylu.
Brynza je hrudkovitý měkký sýr z ovčího mléka. I když se dělá v různých evropských zemích se salašnickou tradicí, podle znalců je nejlepší slovenská.
Brynza je na Slovensku stále vyráběna tradičním způsobem na salaších,ale rovněž ve zpracovatelských mlékárenských závodech.
Kvalita brynzy závisí na tom, co ovce spásla, a protože se kvalita pastvy během jara a léta mění, mění se také chuť brynzy.
- Nejkvalitnější a nejchutnější je jarní, tak zvaná májová brynza. V současné době se pro májovou brynzu používá i označení liptovská. Vyrábí se na jaře (v máji), v období laktace ovcí a nejkvalitnější mladé pastvy.
- Letní brynza se vyrábí s přídavkem kravského sýra a má nižší obsah sušiny a tuku v sušině.
- Za nejméně kvalitní je považována zimní brynza, což je už ryze průmyslový výrobek zhotovený ze skladovaného ovčího sýra a čerstvého kravského sýra.
Milovníci brynzy čekají na májovou.
Váženou, balenou, jen ne termizovanou
Májová, liptovská brynza se prodává v tradičních soudcích, do Česka se ale spíš nedostane. Koncem jara a počátkem léta bývá i na českém trhu vážená brynza (v oddělení lahůdek) nebo brynza balená ve staniolu jako tvaroh (v cihličkách obvykle po 125 gramech). Měla by mít označení slovenská brynza.
Zda je nebo termizovaná poznáme podle toho, že termizovaná je v neprodyšných obalech (kelímcích) s označením termizovaná. Brynza má svou vlastní typickou chuť.
Základní brynzová pomazánka
- 250 g brynzy
- 125 g pravého másla
Pravé máslo vyšleháme do pěny (nabyde na objemu a pomazánka bude nadýchanější). Přidáváme brynzu a vyšleháme do hladka.
Základní pomazánkou natíráme krajíčky chleba, sypeme pažitkou, obkládáme kolečky cibule, rajčat, paprik. Pomazánka je chuťově výrazná, tak ji stačí pod zeleninu jen tenká vrstva.
Jemná pomazánka z brynzy
- 250 g
- 100 g másla
- Sladká smetana
- Pažitka nebo petrželka
Všleháme máslo do pěny, přidáme brynzu. Pak po lžicích zašleháme smetanu (sladkou nebo zakysanou), aby byla pomazánka polotuhá, snadno roztíratelná. Nakonec vmícháme petrželku nebo pažitku.
Tato pomazánka je vhodná na bílé pečivo, a nebo jí můžeme naplnit vydlabané půlky rajčat.
Papriková brynzová pomazánka
- 250 g brynzy
- 125 g pravého nebo pomazánkového másla
- Případně smetana
- Drcený kmín, mletá paprika, cibule
Z másla a brynzy připravíme základní nebo jemnou pomazánku. Přidáme půl lžičky drceného kmínu, lžičku sladké mleté papriky, případně malé množství pálivé papriky. Nakonec můžeme zašlehat i jednu malou velice jemně nasekanou cibulku.
Ale je praktičtější podávat cibulku zvlášť – jednak pomazánka nezhořkne a jednak si každý může vzít podle vlastní chuti. Papriková pomazánka velmi dobře chutná s tmavým chlebem nebo celozrnným pečivem.
Další využití ve studené kuchyni
Brynzovou pomazánku můžeme použít jako základ obložených otevřených sendvičů – krajíček chleba, půl housky, žemle, kaiserky a podobně.
Brynzová pomazánka je slaná, a tak ji naneseme jen v malé vrstvě. Pak stačí jen půlka tenkého plátku dobré šunky, debrecínky nebo jiného masa, zelenina, pažitka či medvědí česnek – stylové rustikální pohoštění je na světě – a každého potěší.
Brynzovými pomazánkami můžeme plnit poloviny rajčat, lodičky z půlek paprik, soudečky z vydlabaných okurek nebo paštičky z tvarohového, křehkého či listového těsta.
Varování
Pasterizace brynzu znehodnocuje
Brynza je jediný slovenský mléčný výrobek, který se na základě hygienické výjimky může vyrábět bez pasterizace. I když se na trh dodávají brynzy pasterizované a termizované, odborníci upozorňují, že pasterizací brynza ztratí všechny přednosti, pro které je ceněna.
Výzkumem bylo dokázáno, že brynza vyrobená tradiční technologií má antibakteriální účinky. Obsahuje bakterie a kvasinky s probiotickými účinky, které mají blahodárný vliv na zažívání, a to mnohonásobně vyšší než například přírodní jogurty. Pojídání brynzy podle odborníků působí preventivně na vznik cévních a mozkových nemocí, zažívacích potížích, diabetu, osteoporóze a snad i proti rakovině. Brynza udržuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak a zlepšuje obranyschopnost organismu při bakteriální nákaze.
Další zajímavé články
Diskuze k článku